Recent Posts

Categories

Archives

Odkazy

Přihlášení


« Tlustá Berta Lukavec | Main | 3000. návštěvník jsem opět já :-) »

Na ohnivé židli přes Alpy, aneb do Slovinska na Jawě 250 (článek do školního časopisu)

By Buchy | May 26, 2009

Vy, kte?í m? znáte, m?žete klidn? p?esko?it první odstavec , protože tento p?íb?h už možná znáte. Pro Vás, kte?í m? neznáte doporu?uji p?e?íst úvod, protože tím se Vám osv?tlí alespo? n?které d?vody mojí troufalosti.

Jsem lesák v 5. ro?níku a mimo v?el vlastním také Jawu 250, model 590 Sport.(Tento detailní popis je hlavn? pro Martu Urbanovou, která je veliká motorká?ka a shání ?Z 175 na 19” ) P?ed m?sícem jsem ud?lal výbrus motoru a prakticky v ten okamžik jsem se rozhodl, že pojedu za svou slovinskou p?ítelkyní kam jinam než do Slovinska.

Myšlenky byla nejprve taková spontální, ale potom se mi za?ala v hlav? vyjas?ovat a uv?domil jsem si, že by má cesta za sle?nou mohla být taková vzdoroakce mým motorká?ským kamarád?m, kte?í  mají moderní silné stroje a necht?jí se mnou jezdit, protože na n? jezdím moc pomalu. Oni jezdí sice rychle, ale jen na vyjíž?ky po okrese, maximáln? po kraji. Tato myšlenka m? opravdu dostávala, že bych na svém 41 let starém stroji ujel vcelku solidní vzdálenost. M?j stroj má již mezinárodní zkušenosti z dob, když na n?m táta jezdil za svých studentských let do NDR pašovat fotoaparáty Praktica a Exakta.

Po montáži válce a opatrném zajetí 200km jsem se díval na jedno oko mé vznešené JAWY v hasi?ských barvách…. a víte co mi ?íkala tím pohledem? Je?!!! A tak jsem se rozhodl definitivn?.  Promazal jsem ?et?z, ložiska na kolách, rozet?, dolil olej do p?evodové sk?ín?, prost? taková klasická údržba, následovalo obvolání t?ch samých motorká?ských kamarád?, aby byli na telefonu, kdyby mi stroj n?kde vypov?d?l službu. Všichni se mi smáli, že jsem úpln?, ale opravdu úpln? blbej, ale pomoc v p?ípad? nouze p?islíbili. Naplánoval jsem si cestu mimo dálnice p?es p?kná alpská sedla, kde jsem o?ekával p?kný výhled, dobil akumulátor, dojel do JZD Pavlovice pro stá?ený motorový olej M7ADS pro p?epl?ované i nep?epl?ované dieselové motory (p?ece tam nebudu lít M2T) a p?ípravu jsem za?al považovat za ukon?enou.

Vyrážel jsem v pátek ve 4.00 hod z Vlašimi sm?rem na Tábor. Ráno jsem ke snídani hodn? pil, takže jsem musel na 42 km do tábora 5x stav?t na ?urání. Tato bilance m? velmi znepokojovala a to hned ze dvou d?vod?. Prví byl ?asový, nebo? celá proced?ra trvala pom?rn? dlouho a ten druhý byl horší, protože jsem m?l strach, zda netrpím problémy s prostatou, nebo? mo?ení v rytmech Morseovy abecedy není pro muže žádná dobrá zpráva. Z Tábora jsem pokra?oval na ?eské Bud?jovice a Dolní Dvo?išt?. U ?erpací stanice p?ed hrani?ním p?echodem jsem hodlal rozhýbat své ztuhlé t?lo a na?erpat PHM ješt? za ?eské koruny ( to se pozd?ji ukázalo jako liché nebo? byl benzín v Rakousku levn?jší nežli u nás). Pro ženy nemotoristky musím dodat, že JAWA 250 má dvoudobý motor, který vyžaduje benzín dob?e smíchaný s olejem. Pro ú?el míchání jsem musel vyndat z vyprázdn?ného kontejneru u benzínky PET láhev, kam jsem nalil pot?ebné množství oleje, odpustil si trochu benzínu z nádrže a promíchal… P?i této procedu?e (hlavn? p?i zalézání do kontejneru) m? pozorovalo osazenstvo rakouského autobusu, kte?í si klepali na ?elo a ?íkali cosi jako Schweinhund. Po p?ekro?ení státní hranice jsem ujížd?l sm?rem na známý Wulowitz, kde m? vítaly nápisy hlásající o neefektivnosti a nebezpe?nosti Temelína. Tyto zna?ky m? jako vždy velice pobavily, takže jsem zvesela zatáhnul za lanko akcelerátoru a nad?li hornorakouským aktivist?m trochu karbonizovaného vzduchu, který byl ko?en?n sm?sí oleje a benzínu v pom?ru 1:30. Držel jsem si sm?r na Steyr a Pyrn Autobahn. Ani nevíte, jak p?kný úsek je mezi obcí Klaus a m?stem Liezen. Prost? paráda. Rovná silnice, výhledy na Alpské velikány, vp?edu ?istý, vzadu karbonizovaný vzduch, prost? pohoda, která se za?ala vytrácet s prvním opravdu ostrým p?ejezdem sedla p?ed m?stem Liezen. Na 3km je stoupání o víc než 400metr?, samá serpentína, prost? masakr… Jawi?ka si bublala na rychlostní stupe? ?íslo 2, ale najednou p?estávala táhnout. S obavami jsem rychle vymá?knul spojku a ozvalo se rychlé a pronikavé cvakání. Ten, kdo zažil pár chvil s dvoudobým motorem tuší, co se stalo… Byl jsem plný nap?tí a nervozity, jestli jsem p?id?el, nebo jenom siln? p?eh?ál. Vymontoval jsem sví?ku, nalil do spalovacího prostoru olej, proto?il a nechal chladnout. Po ?áste?ném vychlazení jsem motor obkládal sn?hem, abych urychlil úplné dochlazení. Mezitím jsem byl sv?dkem mnoha pr?jezd? rychlých stroj?, které byly 100% vodou chlazené. Když jsem uznal motor za vychladlý, pokusil jsem se  nastartovat… Sláva!!! motor b?žel tak, jak m?l. Dál jsem pokra?oval na Selzhal a Trieben, kde m? sm?rem na Hohentauern ?ekalo sedlo ješt? mnohem horší. Serpentina st?ídala serpentinu, levá, pravá, levá, dvojka – plný, trojka, zp?t dvojka… najednou cítím, že n?co ho?í, ale motor si bublá dob?e…. odbo?ím ke krajnici a vidím, že opravdu m?j stroj má na sob? plameny. Každý Jawák ví, že se šroubovák vozí mezi koleny výfuk?, ale original Jawa šroubovák to už bohužel nebyl, takže nekvalitní plastová rukov?? za?ala vlivem zvýšené teploty tát a posléze ho?et. Preventivn? jsem nechal motor 10 minut vychladnout a jel vzh?ru na 1274 metr? vysoké sedlo. Následovala M?sta Judenburg, kde jsem poprvé citeln? poznal problémy s dobíjením. Najednou  p?i volnob?žných otá?kách motor p?estával fungovat a mn? bylo jasné, že se projevila dlouhá cesta se sv?tlem skoro p?es celé Rakousko. Musel jsem jet tedy už pouze na parkova?ku, protože jsem pot?eboval dobít alespo? trochu baterku. Následovala m?sta Wolfsberk , St. Andrea a potom už byla magická státní hranice, kde bylo napsáno Slovenija… Vážení p?átelé, byl jsem tam!:-) Prost? se to povedlo. Dojel jsem za svou sle?nou, která tomu nemohla ani uv??it, nebo? do této chvíle mojí motorku nazývala odporným názvem „moped!… Okamžit? jsem se dobelhal do sprchy a po nutných masážích a jiných procedurách jsem se stal op?t ?lov?kem :-)
Po parádním víkendu sem se rozhodl jet v úterý ráno zp?t do ?r. Cesta nazp?t probíhala celkem hladce až na bloud?ní v Linzu, kde jsem se nemohl trefit na most, kde není t?eba dálni?ní známka. P?i ptaní se na cestu mi dva Rakušané cht?li koupit m?j skv?lý stroj p?ímo pod zadkem. Jeden nabízel okamžit? 2000Euro, ale já bych mu mou ?ervenou krásku stejn? neprodal už jen kv?li tomu, že ji nazval „alte Puch“…. Odv?til jsem mu, že Puch je motocykl pro Rakušany, ale zna?ku Jawa zná celý sv?t. Za Linzem za?alo pršet a pršet p?estalo až v ?B. Do Vlašimi jsem se vrátil odpoledne a táta na oslavu mého návratu odešel slavit do restaurace. A to je vlastn? konec…     Díky Jawo!

Ješt? pár ?ísel nakonec….

Celková vzdálenost- 980km

Pr?m?rná spot?eba – 3,7 l/100km

Doba jízdy tam ( i s pauzami na ob?d ) 12 hod 5 min

Doba jízdy zp?t ( i s pauzami na ob?d )10 hod 50min

Topics: Akce |

One Response to “Na ohnivé židli přes Alpy, aneb do Slovinska na Jawě 250 (článek do školního časopisu)”

  1. Matěj Says:
    May 29th, 2009 at 10:59 am

    Pěkný článek

Komentář